Vědomý průvodce
O tom co děláme...jak probíhají semináře? prosíme čtěte do konce
“Od malička jsem vnímala citlivěji situace, konflikty a vše co se kolem mě dělo. Životní volby mě dovedli až sem, za Táňou. Nechápala jsem, proč se mi situace a lidé stále v mém životě opakují, i když mají jiné tváře a kulisy se také změnily, ať už jsem byla kdekoliv. Bylo to, jako by pronásledoval můj vlastní stín. Nebyla jsem daleko od pravdy. Jenže jsem tomu tehdy nerozuměla...“ pokračování zde
Přicházíte sem, protože hledáte sami sebe?
Toužíte po klidu nebo cítíte, že nastal čas udělat ve svém životě změnu? Možná vás sem přivedlo nutkání pochopit, proč se vám dějí určité věci, nebo touha konečně najít cestu, která vás povede k rovnováze a poznání života...
Jako průvodce mohu ukázat techniky a zkušenosti, které mi pomohly najít vnitřní klid a dostat svůj život zpět do harmonie. Cestu si však musí najít každý sám - to je podstata vědomé práce na sobě. Společně ale můžeme začít odstraňovat viny a křivdy, které člověka drží v pasti minulosti a udržují ho v roli oběti.
Během terapie se zaměříme na pochopení toho, co prožíváte právě teď. Neřešíme minulost jako událost, ale jako pocit, který se vám vrací do přítomného okamžiku. Je to proces, ne jednorázový zázrak.
ROZDÍL MEZI VINOU A KŘIVDOU?
Křivdu cítíme vůči druhým, vinu vůči sobě. Naučíme se, jak je možné uzavřít i situace, ve kterých už komunikace není možná. Odpouštíme totiž ne druhým, ale v sobě - tím se uvolňuje duše i tělo.
V rozhovoru se dotkneme témat, které nás přivedou k pochopení, co je to láska, smrt, odpovědnost, odvaha, důvěra, respekt, víra... ale také manipulace, zlost, lež, pýcha... A jak tyto záležitosti ovlivňují náš život a život lidí kolem nás.
Pomoc přichází tehdy, když přestaneme čekat, že nás někdo zachrání, a přijmeme zodpovědnost za svůj život. Teprve když sami sobě dáme lásku, pozornost a přijetí, můžeme je dávat i druhým. Důstojnost vzniká z odvahy - z rozhodnutí čelit strachu a vzít svůj život do vlastních rukou.
Abychom mohli vstoupit na cestu ducha a znovu probudit svou osobní sílu, stačí začít žít život vědomě. Když se uvidíme takoví, jací opravdu jsme tady a teď, a přijmeme svou skutečnou podstatu – nikoli jen představy o sobě – otevře se před námi prostor tvořit sebe sama.
Vědomě žít znamená vědět, co činím, a jednat tak, aby bylo dobře mně i lidem kolem mě.
Právě tam začíná skutečná změna.
Tatiana Kubicová
Říkáme tomu osud, když jsme nevědomí a nechápeme příčiny. Znali to již naši předci, ale někde v minulosti se přeťala nit a my jsme tuto starou moudrost ztratili, abychom ji později mohli získat na zpět. Čím více jsme vystaveni zrcadlům (lidem, kteří nám něco zrcadlí), tím více se probouzíme. Je jistě mnohem více lidí na světě, kteří tuto moudrost hlouběji objevili a dokážou ji předávat dále, ale já v celém širém okolí poznala jen Táňu. Má dar vám osobitě předat poznání vaší duše, pokud jste připraveni na sobě pracovat.
To co jsem pochopila ve zlomovém okamžiku svého života bylo zdrcující a stále zpracovávám informace k pozdějšímu poznání. V pár řádcích vám však již mohu poodhalit tajemství, které se skrývá za naším závojem nevědomí.
Touha po přijetí, lásce a uznání nás často vede k tomu, že si nasazujeme masku, abychom se vyhnuli kritice a odmítnutí. Je to do určité míry nezbytný sociální mechanismus. Riziko však přichází tehdy, když se s touto maskou ztotožníme natolik, že zapomeneme, kým jsme pod ní.
Maska pak neslouží jen k ochraně, ale stává se identitou. A právě tehdy do svého života přitahujeme vztahy, které živí tento obraz o nás, místo aby respektovaly naši pravdivost. Cesta k naplněným a zdravým vztahům vyžaduje odvahu - odvahu sundat masku a vystoupit jako autentická bytost se všemi svými zraněními, nedokonalostmi, potřebami, touhami i pevně nastavenými hranicemi.
Protože dokud to neuděláme jsme chyceni do pasti jako loutky svých vlastních stínů. To co jsme v sobě potlačili se promítá na toho druhého jako filmové plátno. Tak například, pokud jste byla holčička, která potlačuje vztek, aby budila dojem poslušné a usmívající se dcery. V dospělosti jste si mohly přitáhnout agresivní jedince, kteří tento hněv budou žít za vás. Přizpůsobiví jedinci, kteří potlačí své potřeby na úkor jiných si přitáhnou do života manipulátory. Jedinci, kteří nám ubližovali, viděli v nás to, co sami na sobě opovrhovali a útočili na nás, aby nemuseli čelit tomu, co nedokázali přijmout uvnitř. Pokud jsme byli vychováváni rodičem, který byl kritický a nikdy nebyl spokojený, přitahujeme kritické partnery, kterým se nelze zavděčit. Podvědomě si tyto partnery vyhledáváme jako vůni domova, i když bolí.
Je mnohem pohodlnější svalovat vinu na druhé a na vnější okolnosti než se upřímně ptát, jaká část ve mně dovolila takové chování přijmout a přitáhnout. Zůstat v roli bezmocné oběti je snadnější než převzít zodpovědnost a získat zpět svou moc nad sebou samým. Na cestě vědomého růstu však nemůžeme dosáhnout celistvosti v izolaci. Stejně tak se nemůžeme uzdravit v přítomnosti těch, kteří nevědomě touží, abychom zůstali zmenšení. Růst vzniká v bezpečí, ne v tlaku.
Proto vytváříme společné setkání pro ty, co jsou na cestě za poznáním předků a svých vlastních stínů. Ukážeme si, jak si vést stínový deník. Vytvoříme si divadelní hru uvědomění, kde budeme jako herci v dramatu režírovaném vaší vlastní nevědomou myslí. Vstoupíme do prostoru opakujících se cyklů, protože jakmile učiníme nevědomé vědomím staré vzorce se rozpustí a již nebudou řídit náš život.
Víte, jaké to je se ráno probudit bez bolesti u srdce, bez napětí v zádech a nohou a vědět, že můžete důstojně žít každý den bez pocitu viny či křivdy, která vás tak dlouho trýznila? Já ano.
Proto, abychom toho dosáhli musíme udělat taky ještě jednu drobnou významnou věc a tím je zodpovědět si na otázku, co je naše podstata? Kdo jsem, jaký jsem, kam směřuju, co chci. Protože až tehdy, kdy si uvědomíme, kdo skutečně jsme se otevřou brány naší duše k naplnění naší životní cesty.
Toto pozvání vás je také vaše poznání a naše poslání :-)
Děkujeme, že jste si přečetli tyto řádky.
--------------
Alena Mandíková